středa 4. června 2008

Bezdomovcem - úvodní slovo

Jak už se Raďule zmínila v dubnovém článku, naše původní plány byly úplně jiné. Měli jsme se vydat směr ČR koncem května, tam napakovat naše kola báglama a vyrazit směr Skandinávie na 3 měsíce. Jen tak, pod stan. Tam si během putování najít nějaké městečko, zaplatit podnájem, nechat tam kola a letecky se vrátit pro auto s věcma do Čech.

Tak tento stan české výroby expedičního charakteru (Jurek S+R DOME 3) se stal Dijovi a mě na necelé 3 týdny domovem.

Kolik zvládneme, tolik dáme, nebudeme se stresovat. Cílem ale měl být Nordkapp - nejsevernější místo Evropského kontinentu (v zásadě jde pouze o lákadlo na turistu, nejsevernější místo je o kus dál, jmenuje se Kidnarodden a leží na poloostrově Nordkinn).

Plány se ale pozměnili a my se rozhodli zůstat na ostrově ještě jeden rok. Nebudu nic nalhávat, jde o peníze. Jen doufám, že za rok nezjistíme, že by se šiklo ještě víc těch eur a nebudeme uvažovat o dalším prodloužení :)

No a tak si Raďule naplánovala masážní kurz v Čechách no a já přemýšlel co s dovčou. Z únorové návštěvy ČR jsme měli objednány nosiče na kola i s brašnama a kola jsme měli v servise aby nám je připravili na Skandinávii 2008. No a napadla mě myšlenka dopravit ty kola do Irska - sice tu nějaké máme ale ty stojí za to (já svoje vyměnil za nalezený mobil a Raďule koupila přes inzerát jedno řádně jeté).

Slovo dalo slovo, no s kým jiným než s naším Dijou a bylo rozhodnuto (není na tom nic zvláštního, jen to že Dijo oslavil letos v lednu své 76-té narozeniny :)

Já letadlem do ČR, tam se napakujeme a vyrazíme. Za necelé 3 týdny musíme dojet aspoň do Francie. Odtamtud už pak zbytek cesty vlakem k trajektu a tím do Irska, kde už nás v přístavu bude čekat žena s Xantušem a odveze nás k nám domů. Navíc měla s Raďulí do Irska letět i Helenka, která ale bohužel odmítla ze zdravotních důvodů (ještě teď nám to je líto).

3.5.2008 v sobotu balím a večer si jdu ještě na chvíli lehnout .

Co vzít abych to pak nemusel vézt na kole zpět byl nějvětší oříšek :)

Krátce po půlnoci vstáváme a Raďule nás (mě a Michi, která na nějaký čas frčí do Čech) odváží na busa. Ten pak na letiště do Dublinu. V 11 už jsme na letišti v Praze a 16:30 nás vyzvedává Tom svým (respektive Pájiným) novým fárem Hyundai SantaFe v Ostravě po pohodlné projížďce prdolínem.

SantaFe

Máme sice napilno, ale návštěvu rodiny jsem stihnul i s řádnou opičkou díky Tullamorce kterou jsem přivezl bráchovi jako náhradu za tu minulou která se skoro nedala pít (Connemara whiskey pokud si dobře vzpomínám - takže před ní varuju :)

Hned v pondělí ráno vyrážíme s dijou pro kola do servisu a přidal se i Tom, který prý potřeboval vyvětrat whiskeyhlavu. Když je vidíme, je nám docela do smíchu. Sice jsou brašny ještě v krabici, ale nosiče už jsou přidělané a jsme rádi že kola odlepíme od země. V servise jsme ještě dokoupili potřebné blbosti jako lepidlo, náhradní špice apod. a poctivě jsme kola dotlačili domů. Nechtěli jsme si nabít nos ještě před odjezdem :)

Pro samé kolo není v jinak velké hale k hnutí :)

Zbytek pondělka a celé úterý ještě sháníme - pojištění, dijo eura, sedla, přilbu, cyklopláštěnky, s Tomem batoh a kdo ví co ještě. Bylo toho fakt ještě dost. Helenka nám napekla výborné miminka a usmažila řízky - tímto ještě mnohokrát děkujeme :) No a ve středu ráno můžeme vyrazit.

Dijo si koupil novou karimatku a tak ji ještě doma musel vyzkoušet i s půjčeným spacákem od Raďule.

Otázka ale ještě zní - kam? Chtěli jsme se dopravit přes ČR vlakem, někam k Budějkám a odtamtud už na kole. Napadla nás ale šťavnatější myšlenka (bohužel ale jen pro nás :) a to zeptat se Toma jestli se nechce provětrat. K našemu velkému obdivu souhlasil - fakt díky Hojgříku, moc jsi nám pomohl. Otázka ale stále zůstávala ve vzduchu.

Sedli jsme teda nad via michellin a plánovali a zjišťovali kudy se dostaneme nejdál a bude to pro Toma nejpohodlnější na řízení. Nakonec padla volba na rakouský Linz - je to přímo na Dunajské stezce kterou jsme chtěli použít na velkou část cesty.

Tímto skončili přípravy a začal pro mě i diju docela zajímavý zážitek...

Pokračování...

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

A kdy to hodláš dopsat cestovateli? Neb se držíš hesla - v nejlepším přestaň? :-)
mamka

Anonymní řekl(a)...

Souhlas, čtu jak blázen a čekám a čekám a čekám.... :-)
Takžéééé ???
Jinak fotky, co dovezl Díja jsou super, ale chceme další, chce me další, chce me všechny !!! :D
Gábinka zdraví strejdu a tetu a ještě jednou moooooooc děkuje za nový šatník.. který již v hojné míře využívá... :-)
Poli

Radek Hojgr řekl(a)...

No jo no, už ho skoro mám... :) Vydržať Peťka, vydržať :)

No ne, popravdě mám celkem problém do jaké podrobnosti zacházet protože je toho fakt dost a celé to psát se mi moc nechce :) Ale zase o něco zajímavého se něpodělit by byla též škoda - takže tak - dělám kompromisy...